Zlatý prase

Když vydržíš nepapat, tak uvidíš zlaté prasátko. Určitě bude mít i ty zahnuté zoubky.

Sice není Štědrý den a já klidně papal (a to dokonce v pracovní době) a stejně sem viděl prasátko. Tramvajová zastávka Dělnická. Slečnu sem si tentokrát nestihl prohlídnout, protože mne zaujali dva objekty na koncích vodítek které držela. Na jednom konci normální jezevčík. Na druhém vodítku bylo připnuto ve slušivém postroji Vietnamské prase.

Po několikaletém skautování a přibližně devíti měsících tramvajákování v Praze člověka překvapí už máloco. Přiznam se že u této rarity sem si výrazně přibrzdil, abych se podíval. Mrzí mne, že sem neměl připravenej foťák. Ale daleko víc by mne zajímalo, jak se tvářil můj kolega, když mu tahle trojka začala nastupovat do tramvaje.

Prostě Praha - nothing impossible...

Hurvi.

Upgrade

Po delší přestávce, od doby, kdy jsem si plný odhodlání, založil také svůj blog, jsem musel rozšířit paměť, protože na tuto aplikaci se nedostával dostatek volných prostředků. Přesněji řečeno jsem svůj dosavadní HW (HSS-v1.1.82-9-5-MB) rozšířil o externí zařízení ASUS A696.

Prostě jsme si s budoucí nastávející pořídili takovou malou hračku a já do ní teď klepu tyhle kraviny:-) Konečně jsem našel smysluplnou činnost na zkrácení čekacích časů na konečných.

Čaute Hurvi.

Novej plzeňskej znak?

Já pocházim z plzeňskýho kraje, ze města kde řiká se COPA JE.

COPA JE TUTO?

A tak si tak v sobotu večír venčivše psiska nacházim na chodníku jednu zajímavou malůvku. Byl docela oříšek jí vyfotit, ale nakonec se zadařilo.

velkej obrázek

Hurvi

Výpis z Rejstříku trestů

Dnes, při čekání v pořadí na výpis z rejtříku trestů jsem provedl zajímavé měření.

Měřením bylo zjištěno, jak dlouho budete čekat v Praze na vystavení výpisu z Rejtříku trestů. Když průměrně rychlou chůzí dospělého člověka, která činí 3,5km/h, obejdete budov Vrchního soudu v Praze, stihnou úřednice 7 přepážek Výpisu z Rejstříku trestů vystavit přibližně 6,5 potvrzení.

Hned jak si zjistíte, kolik měří trasa kolem budouvy, můžete si vypočítat, jak dlouho budete pravděpodobně ve frontě čekat. Jelikož sem zapoměl počítat kroky, tak nevim kolik to vlastně může tak bejt minut na jedno potvrzení.

Třeba příště :-)

Hurvi

Aktualizováno 23. 1. 2009

Vzhledem k zavedení služby "Czech point" už si výpis vyřídíte na každym druhym úřadě nebo poště. Takže žádný příště už nebude...

Fretka a já

Dneska sem potkala v parku divný zvíře. Cinkalo a plazilo se po zemi. Bylo to chlupatý a divně to smrdinkalo.

Vzali sme kolo a běželi se protáhnout na Vítkov. Už bylo po šestej odpoledne, takže fayn vzduch. Doběhli sme asi do poloviny příjezdový cesty k památníku a dali přestávečku k napití. Teda z tý ruky je to hnus, už by mi mohl koupit nějakou malou mističku, kterou sebou bude vozit, když má ten nosič. Když sem si podrbala kožich a nabalila na se be trochu cuchý trávy, tak se mi toho všimla.

Uši sem měla jak vlčák v pozoru, na zádech ploutev, jako když Titanik plaval na znak a ten lidskej ichtyl se zeptal tý ženský, jestli se prej můžeme seznámit. Kdyby to radši voloupali a nechali mě posvačit. Tak sme se na to holt šli jenom kouknout.

Jako hračka by to bylo dobrý. Neni to tak nudný jako tenisák, ale volizovat mě to nemuselo, fuj. Ale prej si to kvůli Míše pořídit nemůžem, že prej na to má taky alergii. Ach jo, někdy je to prostě psí život.

Čau Nina.

Mlha

Je pátek 4:39 a vyjíždim jedničkou rovnou na Petřiny. Buď se mi zhoršil šedej zákal nebo je trochu mlha. Ale je to celkem v pohodě, to by nemuselo vydržet moc dlouho.

A taky nevydrželo, už kolem osmý bylo vidět celkem normálně, ale do tý doby vlastně ani netušim kudy sem jezdil. Jelikož si nikdo nestěžoval, tak to asi bylo dobře. Ale oni vlastně viděli to co já :-)

Když sem sjel poprvý k Vltavě bylo tam mlhy o trochu víc a na letnej už nebylo nic. Řikam si že už je to v poho, ale to co sem viděl na Petřinách... Netušim kolik zastávek sem minul a naštěstí sem jel tramvají se kterou tu konečnou prostě neminete.

Fotka je z mobilu, v noci a skrz špinavý sklo, ale snad je viditelné, že bylo vidět asi 30 metrů, což u tramvaje není moc...

Hurvi

První kaštaniáda

Po úspěšném dokončení základního a rozšiřovacího kurzu a úspěšném absolvování veškerých tramwayáckých testů a zkoušek přišel den pravdy. První výjezd s lidma. Co víc si přát na první jízdu než páteční noční.

Je pátek 4. dubna 2008 a blíží se hodina pravdy. Výjezd byl naplánován na 20:55 jako linka 7 směr Ústřední dílny DP. První radostná zpráva - T3SU. Po téměř měsíci ježdění na ruku tu zase byly pedály. Ale přežila tramvaj i moje noha.

Zahřejvací úsek: Vápenka --> Ohrada --> Želivského --> Vinice a dále do Ústředních dílen DP. Příjezd téměř na čas.
První dojmy: "Dobrý"

Ústřední dílny --> Kotlářka: Tady jedeme rychle, ať to stihneme. Příští zastvávka kontrolní bod. Dobrý, zpoždění méně 90s. To je dobrý, ale teď se musíme loudat. Ideálně 30km/h, aby sme pak nemuseli čekat a neměli předjetí. Stejně jedeme rychle, takže zdržujeme na zastávkách. Lidi jsou rádi, že jim větram. Dobrý, čas odjezdu, tak zase jedeme, ať to stihneme na konečnou a nemusíme psát zpoždění. Trasa prostě ideálně časově poskládaná.

A zase zpátky do Ústředních dílen: Po první velké přestávce je tu druhá radostná zpráva. Začínají platit noční omezené rychlosti. Do dneška člověk tyhle rychlosti ingnoroval. Ještě že mam vedle sebe informační systém v podobě zacvičujícího řidiče. Cesta proběhla celkem v pohodě. U dílen zase otáčíme a jedeme až do Sídliště Řepy.

Převlíkáme na noční 58. Vyměnit cedulky, přeprogramovat zastávkovou babu, napsat si štítek, vyčůrat, sníst rohlík, protáhnout se a... A půlhodinová přestávka byla za náma. Tak jedeme. Cesta v poho, ani moc neotvíráme dveře. Přijíždíme na Anděla. Na mojí tramvajku čeká asi 300 lidí. Když už se jich tam narvala téměř polovina opřel sem se o bzučák. Lidi začali šílet. Kabinu nám zmenčili asi o polovinu, tím vyřešili jeden můj problém. Jak rozhoupali nastupováním tramvaj, začalo se mi chtít trochu zvracet, ale už nebylo kam. Zkouším zavřít dveře. Lidi vytlačili přebytečný vzduch z tramvaje a po další minutě se dveře konečně zavřeli.
Zvonek, jízda, nic. Ale jo, jede. Teda asi. Jo, jedeme!

Co nám to řikali v kurzu: "Tramvaj má prázdná asi 18 tun, plná má asi 35 tun, ale pořád má stejný brzdy". No uvidíme v další zastávce. Měli pravdu, nebrzdí! Legrace se zavíráním dveří se opakuje na několika dalších zastávkách. to samozřejmě narušuje náš jízdní řád. Stejně tak i prodloužená brzdná dráha a pomalejší rozjezd. Nabíráme i měšťáky. Alespoň nemusíme na konečnej vyhazovat spáče a bezdomky.

Kolem třetí ráno už ani nezapomínam otvírat dveře a hlásit zastávky. Konečné skóre:
Mrtvejch: 0
Zraněnejch: 0
Zpoždění 3-5 min.: 1

Hurvi