17.2. Je mi pekelně mizerně a sháním doktorku, která by mě hlavně nechala doma, abych to vyležel. Vypadá to na chřipku - nic zvláštního. Na poliklinice jdu k obvoďačce, ta mě posílá na ORL, zde nemůže doktorka prosvítit dutiny, ta vyrážím na kontrolní rentgen. Všude mi zdůraznili, abych se hlavně vrátil. Mám silný kosti a doktorka na ORL slabou žárovku, tak proto nic neviděla.
24.2. kontrola. Obvoďačka není spokojená s tim, že je mi jen o trochu líp. Co čekala po tejdnu? Já myslim, že se to lepší celkem dobře. Poslala mě na rentgen plic. Nic. Prej je to divný, že jsou ty dutiny tak zahleněný. Běžim na kontrolní vyšetření na ORL. Kupodivu má paní doktorka pořád stejnou žárovku a já pořád stejně silný kosti. Neuběhlo ani 30 minut a já jsem zase na RTG oddělení. Na RTG mojí druhou návštěvu vzali s humorem. Mě ale návrat na ORL moc nepotěšil. Došlo na punkci dutiny lícní. Kua, to bolelo… A ve čtvrtek znova a ještě měla dost blbý ftipy. Prej: „Já jsem vám vehnala slzu do oka?“ nebo „Tak ve čtvrtek s úsměvem.“
Bolí mě půl tlamy, tak mizim do postele.
2009-02-24
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
