Příspěvky
Včera v noci, přesně ve 2:55, zvoní budík. Nechutnej čas. Slušný lidi ještě nejsou ani na cestě domů. Ale nedá se nic dělat. Tramvajačina neni pořád jenom legrace a pohodička. Tak sem na sebe hodil montérky, baťoch na záda a valim. Vylezu z bytu a slyšim chrápání. Řikám si, že ten soused musí ráno dost trpět. Scházim dolů a hlasitost sílí. V přízemí před výtahem leží pantofel a od sklepních bytů jde dost silný chrápání. Kouknu dolů a v mezipatře do suterénu je složenej soused z jihovýchodní evropy. To je provokace, když já musim jít do práce.
Aby toho nebylo málo, tak my v práci ještě ukradli PET flašku na pití. Měl jsem zálohu a čekal jsem, jestli něco. Naštěstí nic a já měl klid. Lehounce jsem si zdřímnul na stole - necelou hodinku a půl. A když se probudím, tak mam žízeň a neni se prostě z čeho napít. No věřili byste tomu?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
vrať se do Plzně, tady ti takový hambárny dělat nebudou!!!!
OdpovědětVymazatBuď v klidu,
OdpovědětVymazatdneska jsem viděl na Andělu couvat tramvajáka, co měl dva vagony, a vypadal chudák dost nešťastně - běhal sem a tam, zavíral a otevíral dveře, cinkal vzadu, cinkal vpředu a nakonec málem zase blbě přehodil a jel do háje znova :-)
@Vojta: To měl ještě docela štěstí, že si toho všimnul. Je to pak trošku stresík :-)
OdpovědětVymazat